Co je CDS?

Jde o zkratku slov Chlorine Dioxide Solution (roztok oxidu chloričitého)

Dr. Andreas Kalcker:

Jde pravděpodobně o největší lékařský objev posledních 100 let

CDS je pokročilá varianta oxidu chloričitého (ClO₂) vyvinutá Dr. hc Andreasem Ludwigem Kalckerem, používaná k terapeutickým účelům a s menším počtem nežádoucích účinků než tradiční roztoky.

Toxikokinetika

Oxid chloričitý ( CAS 10049-04-4) je vysoce účinné oxidační činidlo s baktericidními, fungicidními, algicidními a antiseptickými vlastnostmi . Používá se v buničinovém průmyslu jako bělicí činidlo v kombinaci s chlorečnanem sodným (NaClO₂) ve velmi nízkém poměru 1:170. To je však irelevantní pro jeho lékařské aplikace, protože se také používá jako dezinfekční prostředek ve veřejných zásobováních pitnou vodou. Oxid chloričitý lze použít jak v plynné formě, tak rozpuštěný ve vodě a tyto dvě formy mají značně odlišný toxikologický význam .

Čistý plyn ve vysokých koncentracích může u exponovaných osob způsobit podráždění očí, kůže a dýchacích cest . Nejčastější expozicí běžné populace oxidu chloričitému je však konzumace dezinfikované vody a je považován za bezpečný. Navíc se nepovažuje za environmentálně perzistentní sloučeninu , protože se ve vodě rychle rozkládá. Neexistují žádné důkazy o imunotoxicitě, reprodukční toxicitě nebo karcinogenitě oxidu chloričitého a studie genotoxicity přinesly protichůdné výsledky, které vyžadují objasnění.

Rozpuštěná forma oxidu chloričitého ve vodě se může rychle vstřebávat gastrointestinálním traktem . Maximálních koncentrací v krvi lze dosáhnout během jedné hodiny po jednorázovém perorálním podání dávky. Může se také pomalu vstřebávat kůží, s dobou absorpce až 12 hodin. Při vysokých koncentracích, v okluzivní formě, může způsobit podráždění kůže .

Oxid chloričitý se metabolizuje hlavně na chlorid sodný (kuchyňskou sůl) a kyslík a nakonec se mohou nalézt stopy chloritanu a chlorečnanu. Většina podaného oxidu chloričitého a jeho metabolitů zůstává v krvi, následují ledviny, plíce, žaludek, střeva, játra a slezina, kde rychle reagují s přítomnými kyselinami, jako je kyselina mléčná , kyselina močová , histamin, nebo s patogeny oxidací. Podle studií se přibližně 43 % perorálně podaného oxidu chloričitého vyloučí močí a stolicí maximálně do 72 hodin. Nevylučuje se plícemi.

Neexistují žádné důkazy o imunotoxicitě, reprodukční toxicitě nebo karcinogenitě oxidu chloričitého.

Bylo pozorováno , že mnoho médií , zejména velkých sítí, varuje před nebezpečím oxidu chloričitého na základě neoficiálních důkazů , které zcela postrádají přesnost a vědecký základ . Tyto důkazy pocházejí z prohlášení FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, USA) a byly okopírovány většinou zdravotnických agentur po celém světě bez jakéhokoli technického ověření.

Prohlášení varuje před nebezpečím konzumace oxidu chloričitého , ale neuvádí množství, koncentraci ani trvání údajné toxicity. Dále uvádějí některé případy údajné otravy s odkazem na prekurzor chlornanu sodného , což je sůl a nikoli plyn jako CDS , a tyto dvě látky si nevědomě, nebo možná úmyslně zaměňují.

Tvrzení, že látka je toxická, bez poskytnutí přesných informací podložených toxickým množstvím, je ze své podstaty neplatné. Žádná zdravotnická organizace navíc nemůže citovat vědecky prokázané případy CDS nebo studie na podporu tohoto tvrzení. Wikipedie varuje před údajnou toxicitou založenou na mediálních zprávách a nevědeckých zprávách, a dokonce i uvádí údajná úmrtí, která se ukázala jako nepravdivá a zkreslená, bez udání zdrojů, vědecké pravdivosti nebo umožnění opravy, kterou jsme prokázali.

Každý zdravotnický pracovník nebo toxikolog ví, že jakákoli látka ve velmi vysokém množství nebo koncentracích může být pro lidské tělo toxická. Toxicita oxidu chloričitého (292 miligramů na kilogram) je podobná toxicitě kofeinu (367 miligramů na kilogram). To znamená, že zdravý člověk o hmotnosti 70 kg by musel během 14 dnů zkonzumovat přibližně 20 440 mg plynu rozpuštěného ve vodě, aby se otrávil, což je nemožné.

Podle studií prezentovaných ve zprávě Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) byla hodnota NOAEL stanovena na 293 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. To odpovídá 210 mg u osoby o hmotnosti 70 kg a 150 mg u osoby o hmotnosti 50 kg, aniž by to vyvolalo toxické účinky. To znamená, že teoreticky je možné zvýšit množství uvedené v protokolu C až desetinásobně, aniž by došlo k jakékoli otravě, a první nežádoucí účinek by se projevil až při vynásobení dávky dvaceti. Je důležité zdůraznit, že se nejedná o doporučení, ale jasně demonstruje širokou existující rezervu a důkazy o netoxicitě CDS .

Maximální doporučené množství v protokolech je 30–60 mg denně pro dospělé. Mluvit o nebezpečí plynoucím z požití oxidu chloričitého v tomto množství je naprosto absurdní, zejména po 16 letech zkušeností, během nichž nebyly hlášeny žádné vážné problémy související s CDS . Navíc statisíce lidí sdílely online svá svědectví, která potvrzují jeho účinnost a bezpečnost.